Historie

Obec Kobeřice se rozkládá blízko česko – polských hranic, v oblasti, které se všeobecně říká Hlučínsko. Za válek o rakouské dědictví byl kraj na levém břehu Opavice (roku 1742 a s konečnou platností po sedmileté válce roku 1763) odcizen Koruně české a stal se součástí Pruského Slezska. Obnovený český stát, Československá republika, začala uplatňovat na mírové versailské konferenci nárok na část území Pruského Slezska, a tak mu na jeho požadavky byla přiřčena jen částečka odtrženého Slezska, tzv. Hlučínsko (důležitou roli v prosazování nároků na toto území sehrály také „Katolické Nowiny“ založené na kobeřické faře). Tento kraj byl k Československu připojen 4. února 1920.

Není dostatečně známo, ve kterém století byla provedena christianizace tohoto kraje. Můžeme se domnívat, že křesťanství zapustilo své kořeny již v 9. století – v době cyrilometodějské. Tento dohad se dá zdůvodnit skutečností, že sousední Bolatice patřily velehradskému klášteru. Možná, že k upevnění křesťanství v těchto krajích přispěla i Přemyslovna Doubravka, dcera českého knížete Boleslava I., která na své cestě do Polska roku 965 dlela pravděpodobně na Hradci u Opavy, kde ji čekalo polské poselstvo. Podle místní ústní tradice bylo prý za jejího pobytu na Hradci pokřtěno větší množství obyvatel tohoto kraje. Doubravka měla ve svém doprovodu družinu kněží, kteří působili jako misionáři.

Kobeřice se počítají mezi nejstarší obce kraje, ačkoliv rok založení není znám (matriky existují až od roku 1706). Zmínka o Kobeřicích je z roku 1234, kde jsou uvedeny jako majetek premonstrátského kláštera Hradiska u Olomouce, který mohl tuto obec založit. Roku 1236 potvrzuje moravský markrabí Přemysl Otakar II. listinou Kobeřice do majetku Johanitům.

V roce 1618 navrhla představená dominikánského kláštera Marta Bruntálská z Vrbna kobeřického faráře Jana Firleye pro obročí Bauerwitz (Bavorov), což svědčí jak o stáří kobeřické farnosti, tak i o tom, že se tato farnost v době církevních rozepří udržela ve vlastnictví katolíků. Dne 16. 5. 1639 byl uveden v úřad P. Franz Simon (ve zdejší matrice se praví, že tento měl mnoho předchůdců, jejichž jména nejsou zaznamenána).

Můžeme se domnívat, že krátce po založení Kobeřic zde vznikl první kostel. Jednalo se pravděpodobně o srubovou stavbu malých rozměrů. Georg Hyckel uvádí, že k roku 1568 v Kobeřicích stojí dřevěný kostel oblepený jílem. Záznamy o farnosti Kobeřice nacházíme v Děkanské matrice Opavské z roku 1672: „Patronka farnosti je paní Maxmiliána Šípová z Branice. Hlavní oltář je zasvěcen svatému Mikuláši. Římsko-katolický farní kostel je velmi starý. Je konsekrován a má hřbitov, sakristii a zvonici, kde visí 2 velmi staré, posvěcené zvony. Památka svěcení kostela připadá na neděli po svatém Havlu (16.10). V polích mezi Oldřišovem a Kobeřicemi stojí kaple svatého Urbana, kde se konají slavná procesí. Od roku 1667 je farářem v Kobeřicích a kurátem ve Štěpánkovicích P. Václav Krištof Martini, Moravan. Fara a ostatní hospodářské příslušenství je ze dřeva a nedostačuje pro svou zchátralost a stísněnost, zahrada je dosti veliká.“

Farní kronika obce Kobeřice, zápis z roku 1862 uvádí: „Vesnice Kobeřice, německy Koberwitz, patřící k velkostatku Chuchelna, tvoří samostatnou farnost. Počet duší 1483 katolíků moravského jazyka, školních dítek asi 250. Patron: velkostatkář kníže Lichnovský – Werdenberg. Vládní úřad v Opolí, poštovní úřad v Hlučíně. Farář, duchovní správce: od 10. 1. 1851 pan farář Antonín Gillar.“

Dnes je : 17.10. 2017

Svátek má
Hedvika

V Círvki slaví
sv. Ignác Antiochijský

Dnešní liturgie

1. čtení Žalm Evangelium

Vytvořeno použitím phpRS. Stránky zpracoval Pavel Němec.