Historie kostela Panny Marie Nanebevzaté v Kobeřicích

Zdejší kostel zasvěcený Panně Marii Nanebevzaté byl vystavěn na místě, kde dříve stával dřevěný kostel postavený v roce 1711.

Kostel byl postaven za P. Emila Bitty, tehdejšího duchovního správce. Projektoval ho architekt Ludwig Schneider z Ratiboře. Celkové náklady včetně vnitřního vybavení činily 103 594 marek. Většinu hradil ze svého rozpočtu a sbírek kostelní výbor s farářem, určitou kvótu složil patron kostela kníže Lichnovský. Slavnostní konsekrace nového kostela olomouckým arcibiskupem Theodorem Kohnem proběhla v sobotu dne 14. 11. 1896 a byla zahájena slavnostní pontifikální mší svatou.

Stavba je provedena v novogotickém slohu. Z průčelí kostela vystupuje do výšky 52 m hranolová věž, která je zastřešena jehlanovou střechou, zakončenou makovicí s křížem. V průsečíku hlavní a příčné lodi kostela je umístěn sanktusník (v něm je usazen jediný zvon z původního kostela ulitý v roce 1794). Do kostela se vchází novogotickým portálem. Stavba je podélná – trojlodní, na půdoryse v podobě latinského kříže.





Interiér kostela





Hlavní oltář je zasvěcen Panně Marii Nanebevzaté. Podstavec je zděný z pálených cihel, obložen šedým mramorem. Oltářní deska je vyrobena z pískovce. Dřevěný trojdílný nástavec je v novogotickém slohu. Je ozdoben věžičkami, fialami, kraby a zakončen křížem. Obraz představuje Pannu Marii v nebeské slávě, autorem je Jan Bochánek – rodák z Hlučína. Po stranách obrazu ve výklencích jsou umístěny sochy sv. Urbana a sv. Mikuláše, spolupatronů farnosti.



Boční oltář – po pravé straně – je zasvěcen Božskému Srdci Páně. Dřevěné sochy ve výklencích po stranách představují sv. Terezii Velkou a sv. Hedviku.

Druhý boční oltář je zasvěcen Panně Marii, Královně svatého růžence. Obraz představuje Pannu Marii s Ježíškem sedící na mracích, jak podává růženec sv. Dominiku. Vedle obrazu jsou sochy sv. Františka s Assisi a sv. Antonína Paduánského. Obrazy jsou rovněž dílem Jana Bochenka.





Křížová cesta o 14 zastaveních v gotických rámech byla vyrobena dílnou C. Buhla z Vratislavi.

Kazatelna je umístěna na pravé boční stěně před kněžištěm. Řečniště je zděné, podlaha a vnitřní část je vyložena dřevem. Nad dvoukřídlovými dveřmi je obraz Krista, Dobrého pastýře. Stříška kazatelny má tvar polovičního osmihranu. Stříška nese sochu archanděla Michaela, naposledy restaurována v roce 1992.



Nástěnné malby pocházejí od akademického malíře Viléma Wünscheho, namalované v roce 1952. Na pravé straně v lodi kostela je vyobrazení Krista Krále, kterého adorují jednotlivé stavy farnosti. Druhá malba na levé straně lodi představuje korunovaci Panny Marie. V presbytáři se nachází vyobrazení apoštolů Petra a Pavla, papežský znak – tiára a klíče.





Presbytář prošel na počátku 90. let úpravou do součastné podoby.

Původní okna s katedrálním sklem se zachovala do dnešních dnů jen v příční lodi.



Oratoř (oratorium) byla zbudována v horní části levého kněžiště. Má svůj vlastní vchod, který zdobí znak rodu Lichnovských a znak rodu Werdenberků.



Dnes je : 17.10. 2017

Svátek má
Hedvika

V Círvki slaví
sv. Ignác Antiochijský

Dnešní liturgie

1. čtení Žalm Evangelium

Vytvořeno použitím phpRS. Stránky zpracoval Pavel Němec.